Lidé v údolí řeky Chladné od nepaměti věří ve stejné bohy jako lidé ve všech jižních zemích. Do každodenního života tak promlouvá jak Šindže, tak Beredech. Oba bozi vystupují v každodenním životě prostých vesničanů i bohatých měšťanů, k nim se upírají prosby dobrodruhů i šlechtických Rodů. Konec konců i král má své postavení jisté jen tehdy, pokud nerozhněvá oba bohy, kteří mu propůjčují svoji moc nad lidmi na zemi.
Šindže je bůh zodpovědný za vše pozemské, za životy lidí i zvířat, za růst rostlin, za štěstí i všechny elementály – za zemi, vodu, oheň i vítr. Je to šťastný a veselý bůh, který vládne od svítání do soumraku, a který každý rok přináší do lidských příbytků teplo, světlo a radost. Jeho síla vrcholí v období letního slunovratu, kdy za pravého poledne požehná všem, kteří se jeho jménem žehnají i zaklínají. K Šindžemu se obracíme, pokud potřebujeme úspěch v běžném lidském konání, šťastnou ruku v obchodě, řemesle, na cestách i při boji, ve zdraví i v nemoci.
Šindže pomáhá bojovníkům, lovcům i mastičkářům, bez jeho pomoci by kejklíři nikdy nezvládli své kousky. Oslovujeme jej jako Velkého, Mocného, Šťastného či Jasného a dary na jeho počest je možné obětovat v mnoha chrámech zasvěcených jeho jménu. Snad každá země i větší město má kláštery, ve kterých je vzýván hold Šindžemu a životu, který na zemi přinesl.
Symbolem Šindžeho jsou čtyři kameny postavené do tvaru pravidelné pyramidy. Není zřejmé, jak cenné kameny musí být zasazeny v oltáři zasvěceném Šindžemu, je však jisté, že síla oltáře roste s neobvyklostí kamenů. I proto zřejmě šlechtické Rody i sám král v Myzině hledají ty nejneobvyklejší drahé kameny a platí za ně velmi štědře.
Beredech je protikladem i doplňkem Šindžeho. On přináší na zem smrt a vykoupení, zákony i spravedlnost, zodpovídá za všechny astrální sféry i bytosti a přináší na zem pravou a surovou magii. Je to bůh vážný a přemýšlivý, zosobnění boží spravedlnosti i věčného koloběhu života. Beredech vládne od soumraku do svítání a v těžkých a chladných zimních dnech pomáhá zemi odpočívat. Jeho síla vrcholí o půlnoci před zimním slunovratem, kdy astrální bytosti oslovené jeho jménem nemohou odmítnout přání smrtelníků. Na Beredecha se obracíme, pokud potřebujeme čistou mysl, hluboké poznání, lidskou či božskou spravedlnost či pomoc bytostí nebeských, magických a astrálních.
Beredech pomáhá zejména mastičkářům i zaklínačům, ale jsou známy i případy, kdy sestoupiv do bojovníka vedl lidské armády k vítězství nad nečistými tvory a zlomil tak jejich zlou Sudbu. Oslovujeme jej jako Moudrého, Spravedlivého, Věčného či Ochránce, dary na jeho počest pak můžeme obětovat v malých svatyních tam, kde se shromažďuje moudrost, spravedlnost nebo magické nadání. Beredech však není bohem zmaru a ničení, i když mezi jeho nástroje nezřídka patří smrt, prokletí či obětování – je totiž zárukou boží odplaty, věčného koloběhu života i znovuzrození moudrosti a velikosti.
Symbolem Beredecha jsou čtyři stejně velké kruhy sesazené do obrazce nakresleného jedním tahem. Tento nekonečný tah je často vyveden v pásu drahého kovu a bývá základem jak oltářů v Beredechově svatyni, tak jako osobní amulet velkých zaklínačů a mastičkářů.
V Myzině vyznává víru v Šindžeho a Beredecha převážná většina obyvatel. Aby také ne – vždyť moc krále pochází od těchto bohů a kdo by chtěl sporovat královu víru. Těch několik nemnoho trpaslíků ze severních hor si sice pod vousy mumlá, že Wotan by dal Šindžemu a Beredechovi na zadnici, ale nahlas nic takového nepronesou – přeci jen udatnost trpaslíka má své hranice tam, kde počet fanatických věřících překračuje možnosti jeho sekyry. A možná je Šindže jen jiné jméno pro Wotana, klerik aby se v tom vyznal.
Po celé Myzině lze nalézt řadu malých chrámů Šindžeho a dvě známé svatyně Beredecha, které je možné navštívit. Přesto však většina lidí dává přednost malému domácímu oltáři z kamenů a žádá Šindžeho o přímluvy též u Beredecha. Pouze dobrodruzi a zasvěcenci raději vykonají přímluvy či zaklínání na svaté půdě. Ostatně tam má veškeré magické konání větší účinek.
Na území Myziny se také nachází Roklanův klášter a Lazaret ztracené Kostěny. Obě místa jsou spojovány s proroky a mučedníky naší víry.
Roklan byl metropolita Starého města, který bez konzultace s církevními autoritami uznal nároky svého vévody na údolí řeky Chladné a prohlásil jej za dědičného krále Myziny. Tento čin způsobil značný rozkol mezi veleknězem a velekrálem daleko na jihu až u ústí řeky Chladné do moře a velekněz musel za tento čin exkomunikovat Roklana z církve.
Protože však Roklan za své služby vévodovi dostal pro církev rozsáhlé pozemky na druhém břehu řeky Chladné a dědičný tribut pro nově vzniklý Šindžeho klášter, nabídl velekněz Roklanovi čestný ústup – a Roklan odešel na misii do severních hor, aby mezi divokými trpaslíky šířil slávu Šindžeho. Taková misie byla a je dodnes uznávána jako mučednická smrt a Roklan tak získal titul proroka a mučedníka Šindžeho víry – a jeho jméno dodnes nese nově založený klášter v Myzině.
Život Kostěny byl přímo prodchnut zásahy bohů. Jako odchovanka Roklanova kláštera toužila léčit nejen bohaté měšťany a členy šlechtických Rodů, ale také chudé a nemajetné. Založila pro ně malý lazaret u jižní strany městského hřbitova, ve kterém pak ona a její družky pomáhaly pocestným, chudým a tulákům. Její lazaret by byl odsouzen k zániku z nedostatku finančních prostředků, kdyby Beredech nesestoupil z astrálních výšin a nepomohl světské spravedlnosti svou božskou mocí. Kostěna nalezla na pozemku svého lazaretu vzácnou bylinu Zurinu, která jediná mohla léčit tehdy obávanou Mihotavou nemoc.
Obchod s touto bylinou přinesl lazaretu nebývalé finanční prostředky a v jeho stěnách se dodnes léčí jak chudí, tak bohatí. Božské zázraky jsou vyhrazeny jen prorokům církve a tak Kostěna nalezla mnoho obdivovatelek a následovnic. Při hledání bylin a přísad pro své masti však jednoho dne zmizela přímo uprostřed města a nikdo ji nikdy nenalezl. Od těch dob nese lazaret na její počest jméno Lazaret ztracené Kostěny.