Podnebí v údolí řeky Chladné napovídá již sám název této řeky. Řeka pramenící ve vysokých a stále zasněžených horách dalekého severu s sebou přináší ledovou vodu z nikdy nemizejících ledovců okolo Průsmyků. Ledová voda spolu s pásem hor obepínajícím údolí na západní, severní i východní straně pak mění celé údolí na chladný a deštivý kotel. Dlouhé, studené a mrazivé zimy umožňují hustým jehličnatým lesům pod příkrovy sněhu načerpat alespoň trochu sil na krátké a deštivé léto. Snad jen neustálý přísun vláhy v kteroukoliv roční dobu vytváří v údolí tolik příznivé vegetační podmínky pro farmáře a přináší obživu nesčetné zvěři v okolních lesích.
Dominantním ročním obdobím v Myzině je zima, která je velmi dlouhá a začíná dlouho před zimním slunovratem. Těžké závěje sněhu leží téměř celou zimu v lesích i na pláních, mohutné severní větry pak vanou sněžné blizzardy až k branám Myziny. S přívaly nového sněhu si však v Myzině hravě poradí armády městem placených dělníků, kteří každý den vymetou z města veškerý sníh. Ostatně toto roční období je pro chudinu a lůzu jediné období, ve kterém si mohou snadno vydělat v městských službách – do odklízení nikdy nekončícího sněhu by se nikomu jinému nechtělo. Avšak současně se sněhem přichází na město v zimě podstatně horší nepřítel – krutý a nemilosrdný mráz. Teploty po zimním slunovratu klesají hluboko pod bod mrazu vody a některé zimy za městem zamrzal méně kvalitní alkohol. A právě mráz decimuje chudé obyvatele myzinských předměstí. Snad proto je možné vidět kolem hradeb Myziny mnoho ohníčků, u kterých se chudší obyvatelé Myziny zahřívají.
Po kruté zimě trvající až do jarní rovnodennosti přichází krátké a suché jaro. Přemrzlá půda velmi neochotně pouští vodu a tak houževnaté rostliny musí vynaložit všechnu svou energii, aby se dostaly k nízkému horskému slunci. Dále na sever od Myziny leží i na jaře sněhová pokrývka, ale jižně již farmáři dělají vše pro novou úrodu. Bohatí obyvatelé města si staví své domy na sever – protože lůza odchází za teplem u jižních hradeb a jarní výhled na osvícené vrcholky dalekých hor pokrytých sněhem bez hemžení lidské chamradi je pohled k nezaplacení.
Tak jako jaro náhle přichází, velmi rychle se ještě před letním slunovratem láme v krátké a deštivé léto. Toto období je však nejen v Myzině, ale v celém údolí řeky Chladné nejoblíbenější. Nejen, že rozmrzá řeka Chladná i na sever od města, ale v lesích se objevuje množství zvěře, díky přemíře vláhy farmářům zrají plodiny a do města doráží první cizokrajné zboží z dalekého jihu. Rovněž lovci se vydávají do svých severních chat, aby se připravily na nadcházející loveckou sezónu. Letní slunovrat je tak nejzářivějším bodem roku, hojnost přichází na celé údolí.
Ještě ale všechno obilí nedozrálo a nevyschly poslední kaluže přívalových dešťů a přichází suchý a větrný podzim. Od podzimní rovnodennosti na krátký čas přebírá vládu nad krajem, ve kterém zvířata houfně migrují na jih do svých nocovišť, a kdy lovci v severních chatách mají plné ruce práce s lovem a přípravou zboží na poslední podzimní trhy. Farmáři rychle sklízí úrodu a mýtí okolní lesy tak, aby jejich pole na příští rok byla opět o kousek větší. Lovci se pak za prvních sněhů vrací do Myziny, aby prodali náklady divokého masa, kůží a trofejí kupcům, kteří je posledními loděmi odvezou na jih. Řeka Chladná brzy zamrzá a mrazivé blizzardy ze severu se opět vrací. Na jih od města se řeku snaží kupci udržet splavnou až do zimního slunovratu, ale některé roky je to marná práce.
Přes mrazivé zimy a deštivá léta je však údolí řeky Chladné vyhledávaným cílem pro lovce a dobrodruhy pro množství zvěře, překrásné hluboké lesy, nádherné přírodní scenérie a neprostupné hradby hor okolo celého údolí. Noci v údolí jsou pak extrémně tiché a jen vítr ženoucí se v korunách jehličnatých stromů ukazuje, že člověk ještě dlouho nebude pánem celého údolí.