Myzinský kalendář

Kalendář je ošemetná věc. Je jisté, že před několika staletími všichni lidé pod vládou velekrálů Jihu užívali stejný kalendář. Jenže staletí plynula a odtržená severní království stále více přizpůsobovala počítání času i měření jednotlivých částí roku spíše lokálním poměrům a potřebám a vznešené názvy dnů, měsíců a svátků zůstaly jen v kronikách, legendách a ve vznešených uměních. Prostý lid již dávno označuje významné svátky i dobu mezi nimi jmény, která nejvíce připomínají skutečnost.

Myzinský rok

Myzinský rok je rozdělen do čtyř stejně dlouhých ročních období, kterým se dodnes tradičně říká jaro, léto, podzim a zima. Tato roční období oddělují čtyři významné svátky – dvě rovnodennosti a dva slunovraty. Mezi každými dvěma svátky je pak přesně devadesát dní rozdělených do tří měsíců, každý měsíc pak do tří týdnů. Každý týden má tak deset dní, což možná vysvětluje oblíbené rčení „dlouhý jak týden“.

Jaro začíná svátkem jarní rovnodennosti, které se také říká Radostniny. Tento svátek oznamuje končící panování dlouhé zimy a je signálem pro všechny farmáře, že je nejvyšší čas začít se zabývat venkovními pracemi. Tři jarní měsíce se pak nazývají obleven, hřejivec a suchen. Každý ze tří týdnů konkrétního měsíce se pak označuje svým pořadovým číslem, takže po jarní rovnodennosti přichází první obleven, druhý obleven a třetí obleven následovaní prvním hřejivcem atd.

Léto začíná nejdůležitějším svátkem roku – letním slunovratem. Tento den býval dříve spojen s mohutnými trhy nezatíženými královskými daněmi a nazýval se také Dnem svobodného trhu, avšak současný král přesunul slavení svých narozenin právě na letní slunovrat a oficiálně se tak svátek slaví jako Královský den. Zvyky a obyčeje tohoto svátku však pochází z prapůvodního svátku Božího dne (slunovratu), což byl nejdůležitější svátek zasvěcený Šindžemu. Letní měsíce následující po slunovratu se pak nazývají sprchen, deštivec a povodeň.

Podzimním svátkem je podzimní rovnodennost nazývaná Hojniny, která je předzvěstí sklizně a hojnosti úrody i chovu. Tři podzimní měsíce pak nesou názvy sklizeň, větřen a loveň. Zejména pozdní větřen je velmi romantickým měsícem s barevnými listnatými stromy okolo města a stále temně zelenými jehličnatými hvozdy v pozadí. V měsíci lovni již přichází první sníh a kouzlo podzimu se vytrácí stejně rychle jako ubývající den.

Zimním svátkem je zimní slunovrat, svátek zasvěcený Beredechovi a mezi lidmi nazývaný Noc spravedlivých nebo také Noc mrtvých. Tento tajemný svátek má stále své kouzlo, neboť zvyky a oslavy svátku Beredecha jsou vzhledem k neprostupné noční tmě, mrazivé zimě a velkým sněhovým vánicím vždy malebné, i když někteří tvrdí, že také plné tajemných a magických rituálů. Zimní měsíce jsou pak nazývány sněhen, chladen a mrazivec.

Myzinský týden

Každý desetidenní týden je složen z devíti běžných pracovních dní a jednoho dne zasvěceného péči o sebe, rodinu, nemocné, mrtvé a Bohy. A vzhledem k tomu, že čtyřka je odjakživa považována za posvátné číslo (však pohleďme na boží symboly), je tento den čtvrtým dnem každého týdne.

Jednotlivé dny v týdnu se pak nazývají prven, poprven, předsvětí, zasvěcen, posvětí, středen, dlouhen, spojen, nekončen a končen. Trhy v městě Myzině jsou otevřeny každý den mimo zasvěcenu. Mezi další významné dny patří dlouhen, kdy zasedá Královská Rada a končen, kdy jedná Královský Soud.

Pro udání data je v Myzině zapotřebí určit konkrétní týden pomocí jeho pořadí v měsíci a dále pak příslušný den v týdnu. Svátky pak nemají žádné označení dne v týdnu, nepatří do žádného měsíce a nepracuje se o nich stejně jako o zasvěcenu. Trhy se ve svátky řídí svými vlastními pravidly (o Královském dnu trhy fungují, ale v ostatní svátky je většina trhů zavřena).

Příkladem označení data v rámci běžného roku pak je středen druhého oblevnu, spojen třetího sněhenu nebo končen prvního povodně. Prvním nepracovním dnem po Hojninách je zasvěcen prvního skliznu, posledním nepracovním dnem před Královským dnem je zasvěcen třetího suchna. Královská Rada před královými narozeninami zasedá naposledy o dlouhenu třetího suchna a Královský Soud po králových narozeninách poprvé soudí o končenu prvního sprchna.

Myzinský den

Myzinské království leží daleko na severu a délky jeho dní a nocí v průběhu roku velmi kolísají. Zatímco o letním slunovratu je noc velmi krátká a spíše šerá nežli tmavá (a vypráví se, že v Průsmycích lze pozorovat jev zvaný Bílé noci, kdy slunce vlastně vůbec nezapadá), o zimním slunovratu je šero a nevlídno po celý den a tma ustoupí pouze na krátký čas kolem oběda.

I proto je sledování času v průběhu dne velmi náročné, protože veškerými prostředky pro měření času je pouze pohyb slunce nad hlavami občanů města či poutníků, délky a polohy stínů tyčí zabodnutých do země nebo rychlost hoření voskových svíc či plynutí písku přelévaného mezi nádobami. A v noci jak známo slunce nesvítí a měření je tak stále méně přesné.

Každý den v Myzině začíná Malým ránem, kdy začínají štěbat první ptáci a probouzí se domácí zvířata. Tento neomylný přírodní instinkt tak začíná denní časomíru lovců, farmářů a kupců a zakončuje den temných nočních sil a rejdů. Po Malém ránu přichází s rozbřeskem Velké ráno, kdy obvykle otevírají trhy. Doba mezi Malým a Velkým ránem je při letním slunovratu velmi krátká, ale o zimním slunovratu naopak nekonečná. Tomuto času, kdy světlo ještě nevládne, ale život již tepe ulicemi, říká se pak v Myzině Úsvit.

Po Velkém ránu začíná První směna, což je první část pracovního dne, kdy obvykle pracují kupci a řemeslníci a město žije svým největším životem. První směna končí Obratem, kdy se sluneční kotouč přehoupne přes věže královského hradu a začne Druhá směna, kdy obvykle pracují hospodští a námořníci, ulice se hemží kejklíři a do města vyráží šlechta. Pracovat při Obratu se však nevyplácí, nosí to smůlu. I proto těsně před Obratem většina odchází pomodlit se k Šindžemu a pojíst oběd odpovídající velikosti měšce.

Délka První i Druhé směny se liší v zimě i létě, protože den je v každém ročním období jinak dlouhý. Ale pracujte v zimě na trhu, to je každý rád, že Směny jsou krátké. Druhá směna pak končí příchodem Večera, což je okamžik, kdy slunce zajde za obzor. Pracovat po příchodu Večera je nedůstojné a i kupecké karavany v tu dobu již raději táboří. Nikdo si přece nechce rozhněvat bohy.

Od Večera do Malého rána potom trvá Noc, která se dělí na Mladou noc a Hlubokou noc oddělené navzájem Hlásnou. Hlásná je doba určená mnichy, kteří zasvětily svůj život Beredechovi. Ti každý den Večer zapálí svíci určenou pro daný den a odpočítávají čas do příchodu Beredechova času. Tento okamžik pak vyšlou své učedníky, kteří jdouce městem, hlásí všem pozdním obyvatelům příchod Hluboké noci a tedy čas, kdy by se každý měl zaobírat svými sny a spoléhat na Beredechovu ochranu. Původ a smysl tohoto zvyku není laikům znám. Je však známo, že Hlásná zavírá všechny lokály i noční podniky a na ulicích je o Hluboké noci možné potkat jen Městské stráže, lupiče, vrahy a jiné ničemy, později k ránu pak rybáře spěchající do přístavu a pekaře chystající se na Malé ráno.

Malá rekapitulace

Aby bylo možné rychle se orientovat ve svátcích, měsících, dnech v týdnu a obdobích dne, je zde malá rekapitulace.

Počínaje jarní rovnodenností jsou svátky a měsíce následující:

• Radostniny
• obleven
• hřejivec
• suchen
• Královský den
• sprchen
• deštivec
• povodeň
• Hojniny
• sklizeň
• větřen
• loveň
• Noc spravedlivých
• sněhen
• chladen
• mrazivec

Každý týden v měsíci je číslován a dny v týdnu následují po sobě takto:

• prven
• poprven
• předsvětí
• zasvěcen (nepracovní den)
• posvětí
• středen
• dlouhen
• spojen (den Královské Rady)
• nekončen
• končen (den Královského Soudu)

Den je pak rozdělen na období a okamžiky nazývané jako

• Malé ráno
• Úsvit
• Velké ráno
• První směna
• Obrat
• Druhá směna
• Večer
• Mladá noc
• Hlásná
• Hluboká noc